Česká ekonomika se od roku 2010 zotavuje z recese z počátku tisíciletí a z velké recese. V roce 2014 dosáhl růst HDP 2 % díky exportnímu boomu, který byl tažen oživením v západní Evropě. V roce 2015 však růst opět zpomalil a v letech 2016-2017 se očekává, že zůstane mírný na úrovni 1,8 % v důsledku slabého oživení evropské poptávky, zejména německého vývozu, a také nejistoty spojené s brexitem. Na mikroekonomické úrovni čelí české podniky významným výzvám spojeným s nízkou produktivitou a inovacemi, malými podniky s vysokou mírou neúspěšnosti a stárnoucí pracovní silou spojenou s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Tento článek poskytuje vhled do těchto trendů a možných řešení pro budoucí hospodářský růst.
Makroekonomická situace
Česká republika je členem Evropské unie a eurozóny; do EU vstoupila v roce 2004 a do eurozóny v roce 2007. Stejně jako mnoho dalších východoevropských zemí zažila Česká republika na počátku roku 2000 výrazný hospodářský pokles. Recese, která začala v roce 2000, byla způsobena několika faktory, včetně poklesu zahraničních investic, snížení vývozu, zvýšení úrokových sazeb a vysokých vládních výdajů. Recese skončila v roce 2003 a následoval mírný hospodářský růst. Světová finanční krize vedla v roce 2009 k nové recesi, která byla doprovázena nárůstem nezaměstnanosti a poklesem HDP země. V roce 2009 se HDP země snížil o 4,5 % a míra nezaměstnanosti se zvýšila z 6,7 % v roce 2008 na 10 % v roce 2009. Vláda na světovou finanční krizi reagovala zvýšením vládních výdajů, což pomohlo zabránit dalšímu poklesu HDP země. Vláda také v roce 2009 přijala dočasný program daňové amnestie, který měl povzbudit fyzické osoby, aby nahlásily dříve nepřiznaný majetek. V roce 2010 vláda přijala program strukturálních reforem, jehož cílem bylo mimo jiné zlepšit podnikatelské prostředí a posílit finanční sektor. Od roku 2011 vláda podnikla řadu kroků k řešení problémů, které přispěly k hospodářskému poklesu. Vláda snížila veřejné výdaje a zvýšila daně, což pomohlo snížit rozpočtový deficit. Vláda také přijala strukturální reformy, mimo jiné v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a důchodů. Očekává se, že tyto reformy sníží náklady na zdravotní péči a vzdělávání a také na výplatu důchodů.
Trh práce v České republice
Trh práce v České republice byl negativně ovlivněn hospodářským zpomalením, které začalo na počátku roku 2000. Od roku 2004, kdy země vstoupila do EU, se míra nezaměstnanosti v zemi pohybuje nad průměrem EU. V roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty 11,8 % a od té doby se snížila na 6,5 % v roce 2017. Vláda zavedla několik politik zaměřených na snížení nezaměstnanosti, včetně poskytování pomoci nezaměstnaným osobám a programů odborné přípravy pro nezaměstnané; tyto politiky však měly jen omezený úspěch. Nízká míra nezaměstnanosti může odrážet skutečnost, že mnoho nezaměstnaných osob přestalo aktivně hledat práci, a proto již nejsou považovány za nezaměstnané. Velký počet osob, které aktivně nehledají práci, je jedním z důvodů nízké míry zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v České republice zůstává od roku 2004 pod průměrem EU.
Podnikatelské prostředí v České republice
Na počátku roku 2000 byl růst země poháněn rychlým rozvojem malých a středních podniků (MSP). Tato expanze však byla doprovázena zvýšenou mírou zadlužení, což vedlo k poklesu hodnoty aktiv po začátku globální finanční krize. Pokles hodnoty aktiv vedl k nárůstu nesplácených úvěrů a zpomalil růst malých a středních podniků. Dalším faktorem ovlivňujícím podnikatelské prostředí je vysoká míra neúspěšnosti nových podniků. Míra ukončování činnosti, tedy procento podniků, které každoročně ukončí svou činnost, je v zemi od roku 2004 nad průměrem EU. Vysoká míra neúspěšnosti podnikání byla částečně kompenzována růstem přímých zahraničních investic v zemi. Hodnota PZI je od roku 2004 nad průměrem EU a země je jedním z největších příjemců PZI v EU.
Automatizace a robotika v České republice
Česká republika má poměrně rozsáhlý zpracovatelský průmysl a jeho podíl na ekonomice v posledních letech roste. V roce 2017 se toto odvětví podílelo na HDP země 21 %, zatímco v roce 2012 to bylo 19 %. Růst odvětví je doprovázen nárůstem automatizace, zejména zaváděním robotiky do výroby. Česká republika je od roku 2013 světovým lídrem v zavádění robotiky. Po Japonsku má druhou nejvyšší úroveň automatizace na světě. Rychlost, s jakou země zavádí robotiku, je do značné míry způsobena tím, že země je významným výrobcem robotů. Ve skutečnosti má země třetí nejvyšší počet výrobců robotů na světě, hned po Japonsku a Číně.