Česká republika patří s počtem obyvatel mírně přesahujícím 10 milionů k menším členským státům EU. To, co jí chybí na velikosti, však vynahrazuje svým významem pro energetickou politiku EU. V zemi se nachází nejen jedna z největších a nejrozmanitějších koncentrací zásob hnědého uhlí v Evropě, ale také šesté největší zásoby hnědého uhlí, což ji řadí hned za Německo, Španělsko, Francii a Řecko. Kromě toho je Česká republika v současnosti třetím největším producentem zemního plynu v EU po Norsku a Nizozemsku. Má také významný potenciál pro těžbu z nekonvenčních zdrojů, jako je těsná ropa, geotermální a odpadní plyn.
Níže uvedený článek poskytuje přehled o všech hlavních otázkách týkajících se energetiky v České republice, včetně trendů spotřeby, vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, iniciativ v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCS), rozvoje těžby uhlí a také aktivit v oblasti průzkumu břidlicového plynu - se zvláštním zaměřením na zachycování CO2 z elektráren v kombinaci s podzemním geologickým ukládáním jako technologií umožňující další využití místních konvenčních uhelných zdrojů.
Hnědé uhlí a jeho význam pro český energetický mix
Hnědé uhlí je uhlí s vysokým obsahem uhlíku a popelovin s relativně nízkým obsahem energie. Obvykle se těží v povrchových dolech a má nízkou pověst pro výrobu elektřiny. Myšlenka využití hnědého uhlí ve střední Evropě spočívá v tom, že má nižší uhlíkovou náročnost než černé a hnědé uhlí, které má vyšší obsah uhlíku. V České republice se hnědé uhlí podílí na výrobě elektřiny přibližně 50 %, v Německu pouze 10 %. Z ekonomického hlediska je cena hnědého uhlí atraktivnější než cena černého uhlí. V roce 2017 se hnědé uhlí podílelo na celkové výrobě elektřiny v České republice přibližně 35 procenty, zatímco podíl černého uhlí činil přibližně 30 procent. Zbývající podíl připadal na výrobu elektřiny z vodních a jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů, tj. především biomasy, sluneční a větrné energie.
Vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie
Česká vláda si stanovila ambiciózní cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu země do roku 2020 na 35 procent a do roku 2030 na 50 procent. Do konce roku 2018 má být rovněž vypracován plán energetického plánu do roku 2050, který rovněž stanoví dlouhodobé cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu země. Na konci roku 2017 činil podíl obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu 26,3 procenta, což je o 5 procentních bodů více, než je cíl pro rok 2020. Velkou část z toho však tvoří tradiční biomasa, tj. především dřevo a sláma, ačkoli se očekává, že podíl biomasy v příštích letech výrazně poklesne, neboť česká vláda se zavázala snížit do roku 2050 množství emisí CO2 v energetice o 80 procent, což není slučitelné s biomasou, a EU stanovila cíl snížit podíl biomasy v energetickém mixu EU z 16 procent v roce 2020 na 10 procent v roce 2030.
Rozvoj těžby břidlicového plynu v České republice
Česká republika je jedním z mála členských států EU, kde v současné době probíhá průzkum ložisek břidlicového plynu. První zkušební vrty byly provedeny v roce 2012 a od té doby bylo provedeno celkem 53 průzkumných vrtů, ne všechny však byly dokončeny. Ke konci roku 2017 bylo v provozu devět vrtů. Většina průzkumných aktivit probíhala v severních Čechách, ale také v nejvýchodnější části země u polských hranic. Dosavadní výsledky průzkumu byly smíšené. První průzkumný vrt, provedený v severočeském regionu, byl neúspěšný. Následující tři vrty však potvrdily existenci břidlicového plynu v regionu. Množství plynu v těchto vrtech však bylo poměrně nízké, a proto byly provedeny další průzkumné vrty, které měly výsledky potvrdit.
Iniciativy v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS)
Česká vláda před několika lety vypracovala národní strategii rozvoje CCS, která byla schválena v roce 2014. V roce 2017 vláda přijala novou strategii na období do roku 2030. Nejnovější strategie obsahuje řadu nových opatření, například posun od dosavadního zaměření na dlouhodobé projekty ke strategii zaměřené na krátkodobější investice, tj. pilotní projekty. V roce 2017 česká vláda rovněž přijala dlouhodobý plán rozvoje obnovitelných zdrojů energie, který zahrnuje program pro CCS, a také novou strategii pro jadernou energetiku. V rámci jaderné strategie vláda rovněž rozhodla o výstavbě nového reaktoru v jaderné elektrárně Dukovany o výkonu 1 800 megawattů.
Závěrečné poznámky
Česká republika je významným aktérem energetické politiky EU, a to jak jako dovozce, tak jako výrobce energie. Vzhledem k velkým zásobám uhlí v zemi není překvapením, že uhlí hraje v jejím energetickém mixu významnou roli, ale díky investicím do obnovitelných zdrojů energie je Česká republika také čistým vývozcem elektřiny. Země je tak dobrým příkladem toho, jak mohou členské státy EU maximálně využít své přírodní zdroje a zároveň přispět k energetické bezpečnosti EU a jejím dlouhodobým cílům v oblasti klimatu.